Očkování může přinést komplikace, ale vždycky se vyplatí

Zvýšená teplota, bolesti hlavy, zvracení, alergické reakce na kůži. To všechno jsou nežádoucí účinky, které můžeme očekávat po provedeném očkování. Vzhledem k používání šetrných vakcín není evidovaných případů mnoho, nicméně vyskytnout se mohou zejména v případě, že organismus očkovaného jedince není zcela zdráv.

Za uplynulý rok 2007 bylo evidováno 1740 reakcí na léky. Asi jednu třetinu komplikací zavinilo očkování. Do uvedeného počtu ovšem nejsou zahrnuty případy, kdy rodiče potíže zvládnou sami doma a nehlásí je pediatrovi. Nejvyšší počet nežádoucích stavů přitom „má na svědomí“ vakcinace proti tuberkulóze.

Odborníci nicméně tvrdí, že očkování podle povinného kalendáře zachrání před smrtí až 500 dětí ročně. Nepovinné očkování (meningokokové a pneumokokové infekce, klíšťová encefalitida, očkování proti rakovině děložního čípku, rotavirové infekce, hepatitida A, u starších dětí i B, plané neštovice) si rodiče hradí sami a záleží na domluvě s pediatrem, které jim doporučí, s ohledem na zdravotní stav dítěte. 

O vhodném věku i čase očkování je rovněž třeba poradit se s dětským lékařem.  Kvůli zdravotnímu stavu dítěte se může odložit je o několik dnů či týdnů. I tady platí několik pravidel. Dítě by mělo být zcela zdravé, po prodělané chřipce, angíně či rýmě je očkování třeba posunout nejméně o dva týdny po vyléčení. Zřetel je třeba brát na složky očkovací látky či případné alergické reakce. Existují však i výjimečné situace, kdy dítě nelze očkovat vůbec. 

Zvláštní skupinu klientů představují nastávající maminky a kojící ženy. V krajním případě se mohou  - po domluvě s lékařem - nechat očkovat i v těhotenství.

Pokud ženy plánují početí potomka, měly by si vzpomenout, které infekční nemoci v dětství prodělaly. Ty mohou být v těhotenství velmi nebezpečné a ohrozit zdraví i život očekávaného děťátka. Je třeba dát si pozor především na zarděnky či plané neštovice, riziko však skýtají i další přenosné choroby.