Stopy vedou do Egypta

Zavřu oči a vzpomínám. Na průzračné moře, plné barevných ryb a korálů.
Na výlety, vybrané lahůdky, spokojené děti, které celé dny trávily v teploučké vodě. Času teď mám dost. Musím hodně odpočívat, nemohu
sportovat… Kromě krásných zážitků a kufru špinavého prádla jsem si z dovolené u moře přivezla ještě jeden nečekaný suvenýr. Diagnóza:
žloutenka typu A.

 

„Ty vážně chceš jet s holkama do Egypta sama?“ Tuto otázku jsem od svých známých slyšela několikrát. Odjet do muslimské země s dvěmi malými blondýnami připadalo všem jako velké dobrodružství. Ale proč ne? Vybrala jsem zájezd do pětihvězdičkového hotelu, nalákal mě i all inclusive: kdo by chtěl o dovolené chystat jídlo a shánět balenou vodu?

Program last minute nabízel dobrou cenu – zájezd jsem pořídila jen o něco málo dráž, než bych zaplatila za Chorvatsko. Tak jsem nakoupila léky na průjem a teplotu, naházela plavky a trička do kufru a vyrazila s dětmi směr letiště.

 

První dojem předčil všechna očekávání. Nikdy předtím jsem nebyla v tak luxusním hotelu. A připadala jsem si jako opravdu VIP host. Na snídani šťáva z čerstvých pomerančů a výběr z tolika dobrot…o obědech a večeřích ani nemluvě. Masa na grilu, navíc mé oblíbené mořské plody, hory ovoce. A zmrzlina. A míchané nápoje s ovocem a ledem večer v baru, se sympatickými novými kamarády, protože přátelství se při nicnedělání navazují snadno.

 

Když nás povalování na pláži začalo nudit, koupily jsme si my tři holky pár výletů. Nejvíc se nám líbil ten za beduíny. Nejprve lehký adrenalin při jízdě v jeepu po písečných dunách, pak ochutnávka chlebové placky, pečené na jakési plotýnce, pod níž se topilo velbloudím trusem.

Trošku mě zarazilo, že těsto hnětou ušmudlané děti, které předtím pochtívaly alespoň nějaký ten bakšiš. Pak jsem ochutnala čaj z plechového hrníčku a vodní dýmku k tomu. Pozorování noční oblohy teleskopy se stalo tou pravou „třešničkou na dortu“ úspěšného výletu.

 

Podobně se vydařil i výlet lodí.. Cestou zpátky do hotelu nám při pozorování západu slunce přišel k chuti meloun, který nám nachystala uctivá posádka lodi, možná ne zrovna čistýma rukama. Ale dovolená se prostě vydařila a domů jsme odjížděly s představou, že se vrátíme…

 

Konec už tak veselý není. Uplynulo čtrnáct dní a začalo mi být nějak divně. Zvýšená teplota, průjem, bolest pod žebry. Tak jsem šla k doktorovi. Vůbec mě nenapadlo, že můžu mít žloutenku. Měla jsem ale svým
způsobem štěstí. Šlo jenom o „áčko“. Tak se teď musím šetřit, o lahůdkách si díky dietě můžu nechat zdát.

Moje holky měly více štěstí než já. Už před lety jsem je nechala naočkovat proti oběma žloutenkám (A i B). Dnes nechápu, proč jsem to neudělala i já. My dospělí si myslíme, že se nám nic nemůže stát. A tak na doporučení pediatra necháme očkovat jenom děti. Proti klíšťatům, žloutence, chřipce…

 

Máte to u vás doma taky tak?